Staronová chalupa mezi ovocnými sady

Horká léta v panelovém domě bez možnosti odpočinutí si v přírodě nebyla pro rozrůstající rodinu ideální. Proto vznikla myšlenka, že si Pavla s rodinou pořídí v Jižních Čechách chalupu. „Přáli jsme si o víkendech utéct z bytu v Českých Budějicích, ale nechtěli jsme každý víkend vymýšlet program a výlety, kam bychom vzali děti,” říká Pavla. A tak začalo hledání inzerátů, až manželé narazili na útulnou chalupu v sadařském kraji. „Když jsme se tu byli poprvé podívat, všechno zrovna krásně kvetlo. Tak nás to uchvátilo, že jsme hned řekli, že chalupu bereme,” vzpomíná radostně Pavla.

Není neobvyklé, že rodina, která bydlí v bytě, nemá tolik znalostí o tom, co by se s chatou mělo dělat. „Mysleli jsme, že jen vymalujeme a bude hotovo,” říká již se smíchem Pavla. Opak byl ale pravdou. Po čase zjistili, co všechno je s chalupou špatně. První na řadu přišla střecha, aby nezatékalo dovnitř. „Bohužel jsme měli smůlu na firmu a přes léto jsme to tu měli trochu dobrodružné. Celé dva měsíce jsme byli bez střechy i za různých bouřek, kdy nám tekla voda celou chalupou až dolů do postelí,” pokračuje Pavla. Oprava střechy byla ale jen začátek.

„Pojí se s tím i taková romantická historka. Seděli jsme s manželem ráno v posteli a já nadšeně ukazuji na motýlka, který nám seděl na peřinách. Manžel se na něj podíval a odpověděl mi, že je to tesařík krovový, který nám vypadl z trámu,” směje se Pavla. Takže místo romantiky s motýlem začalo bourání napadené konstrukce. Rodina si s pomocí sousedů opravovala všechno sama. Při předělávání stropů se rozhodli i pro rekonstrukci přízemí. „Předělala se tím i dispozice koupelny, kuchyně, všechno se změnilo. Ve finále z původní chalupy zbyly jen obvodové stěny a okna,” popisuje Pavla.

S tolika změnami oproti původnímu plánu se musel navyšovat i úvěr. „Jsme vděční Lišce a mé sestře, která nám jako finanční poradkyně velmi pomohla. Bez ní bychom si nemohli dovolit rekonstrukci ani samotnou chatu,” říká Pavla. Nyní už čeká na realizaci jen bouda na zahradu, kam by si rodina mohla dát kola, lyže a další sportovní náčiní. „Jsme rádi, že jsme do toho šli. Přáli jsme si dětem zařídit dětství v přírodě, což se nám splnilo. Se sousedy si také rozumíme a trávíme tu každý víkend. V létě jsme tu i přes týden a dojíždíme do práce odsud. V budoucnu bychom se sem chtěli přestěhovat nastálo,” říká spokojeně Pavla.